Komparace pohybové aktivity v časových úsecích s vybranými regiony Zde je pro porovnání pohybová aktivita z vybraných regionů.

Tabulka 16: Porovnání vybraných regionů pohybové aktivity v časových úsecích Steps 7 Steps 5 Steps 2

Havlíčkobrodsko 11026 11077 10897

Plzenško 12122 11816 12886

Liberecko (2015) 11199 11450 10569

Liberecko 11199 11621 9876

Zdroj: Výborná (2009), Lorencová (2013), Moravec (2015)

Vysvětlivky: Steps 7 – průměrný počet kroků během 7 dní (celý týden) Steps 5 – průměrný počet kroků během 5 dní (pracovní týden) Steps 2 – průměrný počet kroků během 2 dní (víkendové dny) 0%

45

Graf 14: Porovnání PA v časových úsecích s vybranými regiony Zdroj: Výborná (2009), Lorencová (2013), Moravec (2015)

Vysvětlivky: Steps 7 – průměrný počet kroků během 7 dní (celý týden) Steps 5 – průměrný počet kroků během 5 dní (pracovní týden) Steps 2 – průměrný počet kroků během 2 dní (víkendové dny)

Z naměřených výsledků (Graf 14) můžeme říct, že nejvyšších hodnot dosáhlo Plzeňsko, kdy v týdenním měření byla dosažena hodnota 12122, která spadá do kategorie aktivních dle Tudora-Locka a Basseta (2004). Dále v hodnocení pracovních dní byla dosažena hodnota 11816 kroků kategorie aktivní a i ve víkendových dnech byla pokořena hranice 12886 kroků patřící do kategorie vysoce aktivních. Naopak nejnižších hodnot dosáhlo Havlíčkobrodsko, v týdenním měření byla dosažena hodnota 11026 kroků kategorie aktivních. V měření pohybové aktivity během pracovního týdne je hodnota 11077 patřící do kategorie aktivních a víkendové dny jsou na Havlíčkobrodsku aktivní v porovnání s ostatními regiony druhé nejlepší. Dalším z regionů je Liberecko (2015), které dosáhlo v týdenním měření 11199 kroků opět kategorie aktivních.

V měření během pracovních dní byla dosažena hodnota 11450 kroků tedy kategorie aktivních.

Víkendové dny také překročily hranici 10000 a patří opět do kategorie aktivních. Pomocí studentova t-testu jsme vybrané regiony porovnali s naměřenými výsledky. Vypočítané hodnoty jsou statisticky nevýznamné, konkrétně Havlíčkobrodsko p=0,85, Plzeňsko p=0,245 a Liberecko (2015) p=0,578.

Komparace pohybové aktivity v jednotlivých dnech s vybranými regiony

Srovnání pohybové aktivity v jednotlivých dnech s ostatními regiony zobrazuje tato tabulka.

Porovnání PA v časových úsecích

Havlíčkobrodsko Plzenško Liberecko (2015) Liberecko

46

Tabulka 17: Porovnání vybraných regionů pohybové aktivity v jednotlivých dnech StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun Havlíčkobrodsko 11948 10646 13314 8759 10277 10887 10907

Plzenško 10157 13698 11440 12120 11664 13670 12101

Liberecko (2015) 10612 11354 12074 10997 12215 11101 10038

Liberecko 10808 13373 11710 11212 9870 11031 7329

Zdroj: Výborná (2009), Lorencová (2013), Moravec (2015) Vysvětlivky: StpMon .- počet kroků v pondělí

StpTue – počet kroků v úterý StpWed – počet kroků ve středu StpThu – počet kroků ve čtvrtek StpFri – počet kroků v pátek StpSat – počet kroků v sobotu StpSun – počet kroků v neděli

Graf 15: Porovnání pohybové aktivity v jednotlivých dnech s vybranými regiony Zdroj: Výborná (2009), Lorencová (2013), Moravec (2015)

Vysvětlivky: StpMon .- počet kroků v pondělí StpTue – počet kroků v úterý StpWed – počet kroků ve středu StpThu – počet kroků ve čtvrtek StpFri – počet kroků v pátek StpSat – počet kroků v sobotu StpSun – počet kroků v neděli

Z vybraných regionů dosáhl Plzeňský region nejlepších výsledků. Podle Tudora-Lockeho a Basseta (2004) naměřené výsledky odpovídají kategoriím aktivní a vysoce aktivní.

Plzeňsko dosáhlo v úterý nejvyšší hodnoty v tomto porovnání tedy 13698 kroků (Graf 15) spadající do kategorie vysoce aktivních. Dalším regionem, u kterého hranice naměřených kroků

0

Porovnání PA v jednotlivých dnech

Havlíčkobrodsko Plzenško Liberecko (2015) Liberecko

47

nespadla pod 10000 kroků, je Liberecko (2015). Nejvyšších hodnot dosahuje tento region ve středu (12074 kroků) a v pátek (12215 kroků). Během víkendových dní jsou dosaženy výsledky (11101 a 10038 kroků), které náleží kategorii aktivních. Předposledním srovnávaným regionem je Havlíčkobrodsko. V tomto regionu je nejvyšší naměřenou hodnotou středa (13314 kroků), která patří do kategorie vysoce aktivních. Další dny, kromě čtvrtka (8759 kroků), hodnoty neklesnou pod hranici aktivních tedy pod 10000 kroků. Námi zkoumaný region Liberecko ve srovnání s ostatními dosáhl nejnižší hodnoty v neděli a to 7329 kroků. V dalších dnech hodnoty celkem razantně kolísají. Dále hodnotíme statistickou významnost porovnávaných dat, která je stanovena p<0,05. Bohužel data porovnávaná s naměřenými hodnotami jsou statisticky nevýznamná, přesně tedy Havlíčkobrodsko p=0,82, Plzeňsko p=0,106 a Liberecko (2015) p=0,503.

Komparace pohybové aktivity s dívkami v časových úsecích

Pro porovnání byl vybrán stejný počet adolescentních dívek jako chlapců. Naměřené výsledky jsou také z Podještědského gymnázia a Střední odborné školy pedagogické a gymnázia v Liberci.

Tabulka 18: Porovnání PA s dívkami v časových úsecích

Steps 7 Steps 5 Steps 2

Chlapci 11199 11621 9876

Směr. odch. 3408 3518 5251

Dívky 11088 11259 10416

Směr. odch. 2788 3287 4498

Vysvětlivky: Steps 7 – průměrný počet kroků během 7 dní (celý týden) Steps 5 – průměrný počet kroků během 5 dní (pracovní týden) Steps 2 – průměrný počet kroků během 2 dní (víkendové dny) Směr. odch.- směrodatná odchylka

Porovnání PA v časových úsecích

Chlapci Dívky

48 Graf 16:Porovnání PA v časových úsecích

Vysvětlivky: Steps 7 – průměrný počet kroků během 7 dní (celý týden) Steps 5 – průměrný počet kroků během 5 dní (pracovní týden) Steps 2 – průměrný počet kroků během 2 dní (víkendové dny)

Naměřené výsledky odpovídají tvrzení Sigmundových (2011), kdy chlapci dosahují vyšších výsledků pohybové aktivity než dívky, tento jev souvisí s tělesnými proporcemi chlapců. Ovšem v námi testovaném souboru si dívky nevedly vůbec špatně. V rámci průměrného počtu kroků za 7 dní dosáhli chlapci 11199 kroků (Graf 16) a dívky 11088 kroků spadající do kategorie dle Tudora-Lockeho a Basseta (2004) mezi aktivní jedince. Následující naměřená hodnota průměrný počet kroků za 5 dní (pracovní dny) dosáhli chlapci 11621 kroků a dívky 11259 kroků opět kategorie aktivních. Pouze ve víkendových dnech dosáhly dívky lepších výsledků než chlapci, dokonce i nadprůměrných, jelikož dokázaly udržet průměrný počet kroků nad 10000 a tím udržely po celý týden kategorii aktivních. Chlapci dosáhli počtu 9876 kroků náležící kategorii částečně aktivních. Vzhledem k statistické významnosti stanovené na >0,05 jsou námi naměřená data statistický nevýznamná p=0,941.

Komparace pohybové aktivity s dívkami v jednotlivých dnech

Porovnání bylo provedeno i v jednotlivých dnech. Opět bylo vybráno 25 chlapců a dívek adolescentního věku.

Tabulka 19: Porovnání PA s dívkami v jednotlivých dnech

StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun

Chlapci 10808 13373 11710 11212 9870 11031 7329

Směr. odch. 6577 6714 5017 5554 4866 6199 5286

Dívky 10570 12119 11207 10384 12016 10984 9554

Směr. odch. 3203 5266 5187 4303 6102 7351 5163

Vysvětlivky: StpMon .- počet kroků v pondělí StpTue – počet kroků v úterý StpWed – počet kroků ve středu StpThu – počet kroků ve čtvrtek StpFri – počet kroků v pátek StpSat – počet kroků v sobotu StpSun – počet kroků v neděli Směr. odch. – směrodatná odchylka

49 Graf 17: Porovnání PA v jednotlivých dnech Vysvětlivky: StpMon .- počet kroků v pondělí

StpTue – počet kroků v úterý StpWed – počet kroků ve středu StpThu – počet kroků ve čtvrtek StpFri – počet kroků v pátek StpSat – počet kroků v sobotu StpSun – počet kroků v neděli

I v jednotlivých dnech je potvrzena teze Sigmundových (2011) ohledně pohybové aktivity chlapců, kdy 5 dnů ze 7 chlapci dosáhli lepších výsledků než dívky. Z těchto 5dní 4 patří do kategorie aktivních dle Tudora-Lockeho a Basseta. Úterý (13373 kroků) patří do kategorie vysoce aktivních. Výsledky dívek se pohybovaly v zóně aktivních 6 ze 7 dní. Pouze v neděli nebyla pokořena hranice 10000 kroků (Graf 17), jenž patří do kategorie aktivních.

Nedělní výsledek není překvapením, jelikož tento bývá využíván jako odpočinkový k načerpání čerstvých sil na nový týden. Z hlediska statistické významnosti (>0,05) jsou naměřená data opět nevýznamná p=0,6998.

Komparace motorického testu kliky s vybranými regiony

Pro porovnání jsou použity data z testování roku 2013, které provedla Nosková (2013).

Testu se zúčastnilo 31 adolescentních chlapců z Jilemnicka.

0

StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun

Porovnání PA v jednotlivých dnech

Chlapci Dívky

50

Tabulka 20: Porovnání motorického testu kliky s vybranými regiony

Kliky

Vysvětlivky: n – počet testovaných

Graf 18: Porovnání motorického testu kliky Zdroj: Nosková (2013)

V procentuelním hodnocení motorického testu většina testovaných z porovnávaného souboru (Liberecko 2013) dosáhla výsledků zajišťující cílovou oblast konkrétně 65 % (Graf 18) oproti námi testovanému souboru, který dosáhl v cílové oblasti 52 %. Slabého výkonu dosáhlo v porovnávaném souboru 16 % testovaných, oproti tomu námi testovaný soubor dosáhl 28 %.

Výborného výkonu, který značí nadprůměrnou svalovou sílu v horní časti těla, dosáhlo 19 % testovaných jedinců v roce 2013 a 20% testovaných v roce 2017.

Komparace motorického testu modifikované sedy-lehy s vybranými regiony

Pro porovnání použijeme opět testované jedince Noskovou (2013) s celkovým počtem 45 osob.

51

Tabulka 21: Porovnání motorického testu modifikované sedy-lehy s vybranými regiony

Modifikované sedy-lehy

Vysvětlivky: n – počet testovaných

Graf 19: Porovnání motorického testu modifikované sedy lehy Zdroj: Nosková (2013)

V dalším porovnávaném motorickém testu se drtivá většina testovaných Noskovou (2013) umístilo v cílové oblasti (24-47 sed-lehů), konkrétně 62 % jedinců. Testovaný soubor nazvaný Liberecko 2017 v cílové oblasti dosáhl 32 % jedinců. Slabého výkonu u sedů-lehů dosáhla testovaná skupina z roku 2013 20 % testovaných jedinců. Námi testovaný soubor dosáhl 12 % v oblasti slabého výkonu. Výborného výkonu testovaný soubor v roce 2013 dosáhl v 18 % testovaných jedinců. Liberecko 2017 dosáhlo výborného výkonu v 56 % testovaných

52

Komparace motorického testu vytrvalostní člunkový běh s vybranými regiony V posledním srovnávaném motorickém testu je porovnávaná skupina měřená Noskovou (2013) tvořená nejmenším počtem testovaných jedinců konkrétně 12 testovaných.

Tabulka 22: Porovnání motorického testu vytrvalostní člunkový běh s vybranými regiony

Vysvětlivky: n – počet testovaných

Graf 20: Porovnání motorického testu vytrvalostní člunkový běh s vybranými regiony Zdroj: Nosková (2013)

Ve výše uvedeném grafu jsou zobrazené procentuelní výsledky vytrvalostního člunkového běhu. Většina testovaných se umístila v prvních dvou oblastech grafu. Slabého výkonu tedy dosáhlo 58 % (Graf 20) testovaných z roku 2013 a 52 % testovaných z roku 2017.

Cílovou oblast dosáhl soubor měřený v roce 2013 a to 42 % testovaných, námi měřený soubor dosáhl cílové oblasti ve 32 % testovaných jedinců. Výborného výkonu dosáhl pouze testovaný soubor nazvaný Liberecko 2017 a to 16 % testovaných jedinců.

0%

53 4.4 Shrnutí

Pohybová aktivita ovlivňuje každý náš den. Začneme od rána, hned jak vstaneme a připravíme se do práce nebo do školy, kdy nastane přesun k našim povinnostem. Poté následuje pohyb vykonávaný během pracovní doby nebo školního vyučování (přesuny na výuku, tělesná výchova). A poslední formou pohybové aktivity v rámci našich povinností je návrat ze školy nebo práce. Úroveň pohybové aktivity v rámci přesunů můžeme rozdělit dle demografických možností a to na přesun v rámci města, který se dá zvládnout chůzí, nebo přesun pro který využijeme hromadnou dopravu, popřípadě automobil. Demografické rozdělení je jen jedno z mnoho rozdělení, které bychom mohli k této problematice shrnout, vždy závisí především na jedinci, jakou možnost dopravy si zvolí.

Pro hodnocení úrovně pohybové aktivity můžeme využít jeden ze základních prvků hodnocení a tím jsou FITT charakteristiky (Frömel, Novosad a Svozil, 1999) nebo dle Tudora-Lockeho a Basseta (2004) hodnocení nachozených kroků během dne. V této práci jsme se zaměřili na hodnocení pohybové aktivity pomocí krokoměrů.

V první části byla monitorována pohybová aktivita pomocí krokoměrů Yamax SW 700.

Monitorování bylo rozděleno na několik částí, v první části monitorování jsme se zaměřili na pohybovou aktivitu v rámci 7 dní, v druhé části monitorování byla sledována pohybová aktivita v rámci pracovního (školního) týdne a poslední částí byla pohybová aktivita o víkendových dnech. Další částí monitoringu byla pohybová aktivita v rámci jednotlivých dní během týdne.

Všechny naměřené výsledky jsou porovnány s vybranými regiony.

Zde jsou nejdůležitější body z naměřených a porovnaných výsledků:

 Liberecký region (2017) nedodržel doporučení Tudora-Lockeho a Basseta (2004) o splnění 10 000 kroků během jednoho dne. (Graf 8) Doporučení nebylo dodrženo ve dvou dnech, z toho jeden byl pátek a druhý neděle.

 Naměřené výsledky v Libereckém regionu (2017) během pracovního týdne dosahují vyšších hodnot než naměřené výsledky během víkendových dní (Graf 7). Tímto bylo potvrzeno tvrzení Sigmundových (2011), kteří ve své publikaci víkendové dny uvádějí jako méně aktivní než dny během pracovního týdne.

 Největší naměřená hodnota v námi testovaném souboru je úterý s hodnotou 13 373 kroků (Graf 8).

 Nejnižší naměřená hodnota v námi testovaném souboru je podle očekávání neděle s hodnotou 7 329 kroků (Graf 8).

 V porovnání s dívkami dosáhli chlapci lepších výsledků během týdenního monitorování pohybové aktivity (Graf 17).

54 lépe pro chlapce hodnotou 11 199 kroků v průměru za 7 dní měření (Graf 16).

Ve druhé části byla hodnocena tělesná zdatnost pomocí motorických testů kliků, modifikovaných sed-lehů, vytrvalostního člunkového běhu a v-předklonu, které patří do testové baterie Indares vycházející z testové baterie Fitnessgram. Hodnocení naměřených výsledků motorických testů proběhlo pomocí standardů testové baterie Fitnessgram. Každý z testů má dvě mezní hodnoty, které jsou nazvány jako cílová oblast a hodnoty, které jsou pod nebo nad mezní hodnotou, jsou nazvány slabý nebo výborný výkon. Poté byly naměřené hodnoty porovnány s předchozím výzkumem, který prováděla Nosková (2013) na Jilemnicku.

 U motorického testu kliky dosáhla většina testovaných cílové oblasti dle Cooper Institute (2007) konkrétně 52 % viz Graf 10 a disponují dobrou svalovou silou a vytrvalostí v oblasti horní části těla.

 Motorický test modifikované sedy-lehy hodnotíme pozitivně, protože 56 % (Graf 11) testovaných dosáhlo výborného výkonu podle Cooper Institute (2007). Z naměřených výsledků vyplívá, že testovaný soubor je vybaven dostatečnou silou a vytrvalostí v oblasti břišního svalstva.

 Motorický test vytrvalostní člunkový běh byl podprůměrný, jelikož 13 testovaných (52 %) dosáhlo slabého výkonu (Graf 12) podle Cooper Institute (2007). Můžeme říci, že testovaný soubor má podle Gajdy a Fojtíka (2008) nízkou aerobní zdatnost.

 Motorické testování v-předklonu bylo hodnoceno dle Indares (2014). Dosažené výsledky 32 %, které odpovídají výbornému výkonu.

 V porovnání s měřením Noskové (2013) dosáhly oba soubory v motorickém testu kliky nejvyšších výsledků v cílové oblasti Liberecko 2013 65 % a Liberecko 2017 52 % testovaných. (Graf 18)

 Porovnání motorického testu modifikované sedy-lehy dosáhl nejlepších výsledků testovaný soubor Liberecko 2013 v cílové oblasti 62 %, oproti tomu porovnávaný soubor Liberecko 2017 dosáhl nejlepších výsledků v oblasti výborného výkonu s hodnotou 56 % testovaných. (Graf 19)

55

 Posledním porovnávaným motorickým testem je vytrvalostní člunkový běh.

Největší část z testovaného souboru s názvem Liberecko 2013 dosáhlo v kategorii slabého výkonu celkem 58 %. Liberecko 2017 dosáhlo nejlepších výsledků také v kategorii slabého výkonu 52 % testovaných. Z těchto naměřených výsledků můžeme říci, že oba soubory nedosahují velké aerobní zdatnosti.

56

5 Závěr

Cílem této bakalářské práce bylo hodnocení pohybové aktivity a tělesné zdatnosti adolescentních chlapců v Libereckém regionu. Testování se zúčastnilo 25 adolescentních chlapců z Podještědského gymnázia a ze Střední odborné školy a gymnázia Liberec.

V první části testovaní měli za úkol nosit týden krokoměr v rámci týdenního monitorování pohybové aktivity. Pro testování byl použit krokoměr Yamax SW 700. Naměřené výsledky jsou rozděleny na pohybovou aktivitu v jednotlivých dnech nebo v časových úsecích během týdne. Liberečtí chlapci doporučení podle Tudora-Lockeho a Basseta (2004) plní v pěti ze sedmi dní a splňují hranici nachozených kroků pro kategorii aktivní (10 000 kroků). Při porovnání s ostatními regiony (Plzeňsko, Havlíčkobrodsko a Liberecko 2015) bylo Liberecko méně aktivní. Hlavní rozdíl mezi Libereckem a ostatními regiony byly víkendové dny, tento rozdíl může být způsobený nepříznivým počasím. Nejaktivnějším regionem bylo Plzeňsko, kdy počet kroků nepoklesl pod hranici 10 000 kroků. Dále byla porovnána pohybová aktivita dívek a chlapců ve stejném věku. Naměřené výsledky v týdenním měření vyšly lépe pro chlapce.

Ve druhé části byla testována tělesná zdatnost pomocí čtyř motorických testů kliky, modifikované sedy-lehy, vytrvalostní člunkový běh a v-předklon. Liberecko si vedlo v motorických testech velmi dobře, kdy ve většině testů se umístilo více jak 50 % probandů v cílové oblasti nebo oblasti výborného výkonu. Pouze u testu aerobní zdatnosti nedosáhli Liberečtí chlapci cílové oblasti a většina z nich se umístila v oblasti slabého výkonu. Naměřené hodnoty byly porovnány s výzkumem Noskové (2013), která také měřila tělesnou zdatnost u chlapců adolescentního věku v regionu Liberecko a v mikroregionu Jilemnicko. Námi testovaný soubor předčil porovnávaný soubor ve většině případů nebo měl velmi vyrovnané výsledky.

V celkovém hodnocení můžeme říct, že Liberecko si v rámci porovnání s ostatními regiony nevede špatně. Ovšem je zde prostor pro zlepšení u pohybové aktivity, která byla oproti ostatním regionům na horší úrovni. Dále aerobní zdatnost nedosáhla dobrých výsledků i zde je prostor k zlepšení.

Jelikož žijeme v době, kdy nás obklopují moderní technologie, dochází k zanevření na pohyb, který je součástí lidského života odjakživa. Proto bychom měli dbát na pohybovou aktivitu nejenom v rámci školních aktivit a sportovních oddílů, ale vyhledávat pohybovou aktivitu i v rámci každodenních zvyklostí. Inspirací mohou být aktivní formy transportu do školy, práce nebo za koníčky. Je důležité na tyto zvyklosti dbát, ale vždy závisí na přístupu člověka k dané situaci.

57

6 Referenční seznam

BAR-OR, O., 1995. Health benefits of physical activity during chilhood and adolescence.

President´s Council on Physical Fitness and Sports. Roč. 2, č. 4, s. 163 – 166.

CENTRUM KINANTROPOLOGICKÉHO VÝZKUMU. 2015. International Database for Research and Educational Support. Retrieved 20. 11. 2015 from the World Wide Web: http:

//www.indares.com/public.

COOPER INSTITUTE. 1999. FITNESSGRAM. Test administration manual. 2th revised ed.

Champaign, IL: Human Kinetics. ISBN 0736001123.

COOPER INSTITUTE. 2007. FITNESSGRAM/ACTIVITGRAM. Test administration manual.

4th ed. Champaign, IL: Human Kinetics. ISBN 978-0-7360-6856-7.

FRÖMEL, K., NOVOSAD, J., SVOZIL, Z., 1999. Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 80-706-7945-X.

GAJDA, V., FOJTÍK, I,. 2008. Úvod do Kinantropologie. 1. vyd. Ostrava: Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě. ISBN- 978-807368-572-0

HENDL, J., DOBRÝ, L,. 2011. Zdravotní benefity pohybových aktivit: monitorování, intervence, evaluace. 1. Vyd. Praha: Karolinum. ISBN- 978-802-4620-008.

HODAŇ, B., 1997.Úvod do teorie tělesné kultury. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého. ISBN 80-7067-782-1.

JANSA, P., DOVALIL, J., 2007. Sportovní příprava. 1. vyd. Praha: Q-art. ISBN 978-80-903380-8-2.

LOUDOVÁ, D., 2012.Monitorování pohybové aktivity žáků na vybrané střední škole v Plzeňském kraji. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. Diplomová práce.

LORENCOVÁ, I., Struktura pohybové aktivity studentů gymnázia v Rokycanech. Plzeň, 2013.

Diplomová práce. Západočeská Univerzita v Plzni.

MACEK, P., 2003. Adolescence. 2., přeprac. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-717-8747-7.

MALINA, RM., BOUCHARD, C. A BAR-OR, O. 2004. Growth, maturation and physical activity. 2nd ed. Champaign, IL: Human Kinetics.ISBN 0-88011-882-2.

MORAVEC, Aleš. Pohybová aktivita adolescentních chlapců z libereckého regionu. Liberec, 2015. Bakalářská práce. TU v Liberci.

58

NEMEŠKAL, Radek. Hodnocení úrovně pohybové aktivity u adolescentních dívek z libereckého regionu. Liberec, 2016. Bakalářská práce. TU v Liberci.

MATEMATIKA, 2017. Statistika. In: Matematika [online]. © 2006 [cit. 2017-04-20]. Dostupné z: http://www.matematika.cz/

NOSKOVÁ, Lenka. Úroveň pohybové aktivity a tělesné zdatnosti u adolescentů. Liberec, 2013.

Diplomová práce. TU v Liberci

PERIČ, T., 2004. Sportovní příprava dětí. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 80-247-0683-0.

SIGMUND, E., SIGMUNDOVÁ, D., 2011. Pohybová aktivita pro podporu zdraví dětí a mládeže. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-2811-6.

SUCHOMEL, A., 2006. Tělesně nezdatné děti školního věku: (motorické hodnocení, hlavní činitelé výskytu, kondiční programy). 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci. ISBN 80-737-2140-6.

STUDIUM PSYCHOLOGIE, 2016. Etapy psychického vývoje: pubescence, adolescence.

Psychologická charakteristika těchto období, jejich význam pro další vývoj. In: Studium psychologie [online]. © 2016 [cit. 2017-04-20]. Dostupné z: http://www.studium-psychologie.cz/vyvojova-psychologie/6-pubescence-adolescence.html

ŠEFLOVÁ, I., 2014. Pohyb a zdraví: Inovace výuky tělesné výchovy a sportu na fakultách TUL v rámci konceptu aktivního životního stylu. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci.

ISBN 978-80-7494-122-1.

TUDOR-LOCKE, C., BASSETT, D., 2004. How many steps/day are enough. Sports Medicine.

Roč. 34, č. 1, s. 1–8.

VÁGNEROVÁ, M., 1997. Psychologie problémového dítěte školního věku. 1. vyd. Praha:

Karolinum. ISBN 80-718-4488-8.

VÁGNEROVÁ, M., 2000. Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. 1. vyd. Praha: Portál.

ISBN 80-717-8308-0.

VAVREČKOVÁ, D., 2010. Pohybové aktivity a sportovní preference 15-18letých studentů gymnázia v Přelouči. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Diplomová práce.

59

VÝBORNÁ, A., 2009. Pohybová aktivita a inaktivita 15-19 letých studentů středních škol na Havlíčkobrodsku. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.

Diplomová práce

WORLD HEALTH ORGANIZATION, 2017. [online]. © 2007 [cit. 2017-04-20]. Dostupné z: http://www.who.cz/

60

7 Přílohy

Seznam příloh:

Příloha 1-Záznamový arch ... 61

Příloha 1-Záznamový arch

In document Digitaal toetsen van klinisch redeneren binnen de medische opleidingen Eindrapportage (pagina 49-57)