Verduurzaming projectresultaten

In document Digitaal toetsen van klinisch redeneren binnen de medische opleidingen Eindrapportage (pagina 44-49)

3 Metodika

Výzkum provádí Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Měření umožnil výzkumný grant GAČR (Grantová agentura České republiky) nesoucí název

„Multifaktoriální výzkum zastavěného prostředí, aktivního životního stylu a tělesné kondice české mládeže“, který je součástí mezinárodního výzkumného grantu National Instituties of Health (USA) „IPEN Adolescent: National Study of Built Environment and Physical Activity“.

Tento výzkum celosvětově shromažďuje informace o pohybové aktivitě dětí a jejich rodičů, využívá k tomu online dotazníky a týdenní monitorování pohybové aktivity pomocí krokoměrů.

Výzkum je dobrovolný, každý účastník jej může kdykoliv opustit. Získaná data jsou anonymní a jsou využita pouze k souhrnnému hodnocení pohybové aktivity adolescentů České republiky.

3.1 Charakteristika výzkumného souboru

Testovaný soubor se skládal z chlapců a dívek z Podjedštědského gymnázia v Liberci a ze Střední odborné školy a gymnázia Liberec. Pro bakalářskou práci, ale budeme využívat pouze data od chlapců. Měření výzkumného souboru proběhlo na jaře 2016 a bylo rozloženo do dvou částí. V první části jsme seznámili testované jedince s informacemi o prováděném výzkumu, se zásadami používáním krokoměru a vyplnění záznamových archů a dále se systém Indares a jeho používáním. Ve druhé části byl testovaný soubor rozdělen na dvě části, kdy v jedné proběhlo testování jedinců pomocí motorických testů (vytrvalostní člunkový běh, modifikované sed-lehy, v-předklon a kliky) a v druhé proběhlo měření somatických parametrů (výška, váha, a měření tukových řas). Před zahájením testů nám testovaní vrátili záznamové

Vysvětlivky: n- počet testovaných;

s- směrodatná odchylka 3.2 Metody k určení pohybové aktivity

Pedometr Yamax SW 700

Pro monitorování pohybové aktivity byl zvolen pedometr Yamax Digiwalker SW 700.

Pedometry byly zapůjčeny z Centra kinantropologického výzkumu v Olomouci. Tento pedometr využívá k záznamu kroku vertikální oscilaci. Aby proběhl záznam kroku, musí být překročen práh citlivosti, který je u této řady Yamax Digiwalker 0,35 g. Pedometr je snadno dostupný, lehký a malé velikosti. V současné době je sledování pomocí pedometrů nejrozšířenější

32

možnost, jak sledovat denní počet kroků, celkovou vzdálenost a energetický výdej (Sigmundovi, 2011).

Pedometr je vhodné nosit na pravém boku vzhledem k objektivnímu měření. Nevýhoda pedometrů spočívá v nerozlišení intenzity a typu PA například lyžování, bruslení nebo jízda na kole. U bruslení a jízdy na kole je možnost umístění pedometru na kotník pro zlepšené zachycování oscilací, ale vzhledem k věrohodnosti výsledků je vhodné pedometr mít připevněn na pravém boku (Sigmundovi, 2011).

Testovaní jedinci byli seznámeni s pravidly nošení krokoměrů v následujících bodech:

 Krokoměr je zakázáno používat ve vlhkém prostředí (bazén, sprcha).

 Krokoměr nenosíme, pokud je u prováděné aktivity možnost pádu nebo kontaktu s protihráčem a následného zranění.

 Přístroj odložíme až těsně před spaním.

 Krokoměr pomocí tlačítka RESET vynulujeme a nasadíme ihned po probuzení.

 Přístroj nosíme připevněný na pravém boku, uzavřený a ve vodorovné poloze, zajištěný pojistným poutkem.

Po seznámení s pravidly jak přístroj používat je na řadě nastavení přístroje. Krokoměr má 3 tlačítka SET, RESET, MODE. Pomocí těchto tlačítek se přístroj nastaví podle testovaných dispozic, aby mohl správně fungovat. Nastavujeme délku kroku (STRIDE) a váhu (WEIGHT).

Nastavení délky kroku bylo u všech testovaných stejné a to 70 cm. Nastavení hmotnosti bylo individuální, pro nastavení hmotnosti opakovaně stiskneme tlačítko MODE, až se kurzor zastaví na položce CALORIE a pomocí tlačítka SET nastavíme hmotnost v kilogramech.

Denní počet kroků byl zapisován do záznamového archu, který obdržel každý jedinec při popisování a rozdávání krokoměrů. Tento arch je vytvořen formou tabulky, kde testovaný jedinec vyplní jméno, věk, hmotnost, výšku a datum zápisu. Tabulka je rozdělena na povinná a nepovinná pole. Mezi povinná pole patří ranní a večerní zápis těchto údajů: čas nasazení a odložení přístroje, počet kroků ráno i večer a počet kilokalorií ráno i večer. Druhá strana obsahuje tabulky pohybových aktivit a inaktivit. Zde se vyplňuje doba trvání aktivity nebo inaktivity, u aktivit se vyznačuje písmeno H, pokud je daná aktivita s vyšší intenzitou (značná únava, zadýchání, zpocení a vysoká srdeční frekvence).

33 Obrázek 1: Pedometr Yamax SW 700

Zdroj: Sigmundovi (2011, s. 19) 3.3 Použité Motorické testy

Návody jsou přepsány téměř ve stejném znění ze systému Indares. (Indares, [online]) Měření tělesného složení (BMI)

 Zaměření: Zjištění somatického parametru

 Pomůcky: Váha a výškoměr

 Provedení: Nejprve se testovaný zváží a změří. BMI se spočítá poměrem váhy (kg) a druhé mocnině výšky (m).

 Hodnocení: Jsou porovnány se standardy Indares. BMI neumožňuje přesně určit zda-li je hmotnost aktivní nebo pasivní složkou.

Tělesný tuk – měření 2 kožních řas

 Zaměření: Odhad množství tělesného tuku

 Pomůcky: Kaliper

 Provedení: Měříme dvě kožní řasy jedna je nad tricepsem a druhá je vnitřní strana lýtka. První řasu měříme na pravé ruce ,která je uvolněná podél těla řasu vytáhneme asi 1 cm a přiložíme kaliper pro změření. Testovaný jedinec je

34

 Zaměření: aerobní kapacita organismu

 Pomůcky: nahrávka se zvukovou stopou, zvukový přehrávač, rovný nekluzký povrch, pomůcky k vyznačení 20m vzdálenosti

 Provedení: Testování se provádí v uzavřeném prostoru nejlépe v tělocvičně, kde můžeme vymezit vzdálenost 20m a zajistíme nekluzký a rovný povrch.

Testovaní opakovaně překonávají vzdálenost 20m podle zvukového signálu. Při každém přeběhu zazní dva signály jeden určuje začátek běhu a druhý určuje dosažení 20m vzdálenosti. Zvukový signál se postupně zrychluje a cílem je protnout jeden z vyznačených bodů než zazní zvukový signál a opakovat přeběhy v co nejdelším časovém úseku. Test končí, pokud testovaný 2x po sobě nedokáže protnout vzdálenost 20m. Pro testování je vhodné rozdělit testované na dvě skupiny, kdy jedna vykonává daný test a druhá zapisuje počet přeběhů.

 Hodnocení: Pro hodnocení je důležitý celkový počet přeběhů 20m vzdálenosti avšak při dodržení zvukového signálu. Maximální počet přeběhů není omezen.

Kliky

 Zaměření: Test svalové síly a vytrvalosti v horní části těla.

 Pomůcky: Tenisový míček, zvuková nahrávka.

 Provedení: Test se provádí pouze jednou. Pro správné plnění testu je důležitá výchozí poloha vzpor ležmo, vzdálenost rukou zhruba na šířku ramen, prsty směřují vpřed a hlava je v prodloužení trupu. Koncovou polohou označujeme dotyk hrudníkem tenisového míčku, který je umístěn pod tělem na zemi, lokty směřují od těla. Tento proces se opakuje na zvukový podnět a je pro každou polohu. Test je ukončen, pokud testovaný nedodrží výchozí polohu, nedotýká se tenisového míčku nebo odpočívá v poloze a tím nedodržuje zvukové podněty.

 Hodnocení: Hodnotí se celkový počet kliků, pokud testovaný dodržuje zvukové podněty.

35 Obrázek 2: Kliky

Zdroj: Cooper Institute (1999) Modifikované lehy-sedy

 Zaměření: Síla a vytrvalost břišních svalů

 Pomůcky: Stopky, podložka na lehnutí

 Provedení: Výchozí poloha je lehu na zádech kolena jsou pokrčena do polohy 90°. Chodidla jsou opřena o podložku, paže jsou nataženy a prsty se dotýkají stehen. Samotné provedení testu spočívá v opakovaných předklonech, kdy bederní část páteře zůstává na podložce, hlava zůstává v prodloužení trupu a prsty se dotýkají kolen. A poté návrat do výchozí polohy. Test trvá 1 minutu.

 Hodnocení: Hodnotíme celkový počet předklonů (dotyků kolen), provedených za jednu minutu. Sledujeme správné technické provedení testu. Kategorie hodnocení jsou nízké (38 lehů), přijatelné (46 lehů), dobré (55 sed-lehů), velmi dobré (63 sed-lehů) a výborné (64 sed-lehů).

Obrázek 3: Modifikované sedy-lehy

Zdroj: Cooper Institute (1999) V-předklon

 Zaměření: Pohyblivost v oblasti bederní páteře a zadní strany stehen

36

 Pomůcky: Měřící plošina, popřípadě metr

 Provedení: Testovaný je bos a v poloze sedu, dolní končetiny se dotýkají přední strany podložky a jsou propnutá v koleni. Test je vhodné provádět po lehkém strečinku. Mezi chodidly je vzdálenost 30 cm. Testovaný jedinec zahájí test předpažením a postupným předkláněním tak, že napnuté prsty plynule posunou měřítko a musí v koncové poloze vydržet 2 s. Provádíme 2x s krátkou přestávkou.

 Hodnocení: Hodnotíme lepší pokus v cm. Maximální délka je 60 cm.

3.4 Zpracování dat

Podpora výzkumu byla z Centra kinantropologického výzkumu (CKV) při Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Vznik CKV se datuje k roku 2005.

Hlavním cílem CKV je řešit problematiku v oblasti pohybové aktivity a inaktivity vzhledem k životnímu stylu a zdraví obyvatelstva České republiky. Další činností jsou poradenství a koordinace pro monitoring a pohybové aktivity pro země ve střední Evropě (Univerzita Palackého v Olomouci, 2005).

Zpracování výsledků k tomuto výzkumu bylo pomocí počítačového softwaru Microsoft office 2007. Grafické, tabulkové a statistické funkce byli vytvořeny pomocí Microsoft Excel a textové úpravy bakalářské práce pomocí textového editoru Microsoft Word. Celá práce byla napsána a zkompletována na notebooku HP Pro Book.

Statistické zpracování dat

Pro statistické zpracování získaných dat ze záznamových archů a systému Indares byl použit systém Microsoft Excel 2007. Využívané statistické metody jsou:

 Průměr - jedná se o aritmetický průměr. Spočítá se součtem hodnot a následným vydělením počtem hodnot (Matematika, [Online]).

 Směrodatná odchylka – vyjadřuje, jak se liší hodnoty od aritmetického průměru v obou směrech (Matematika, [Online]).

 Statistická významnost - určuje, rozdíl mezi testovanými skupinami významný.

Statistická významnost byla stanovena na p <0,05 (Loudová, 2012).

37

4 Výsledky a diskuze

4.1 Úroveň pohybové aktivity

Pro určení úrovně pohybové aktivity jsme použili hodnoty naměřených dat pomocí krokoměrů.

4.1.1 Pohybová aktivita v časových úsecích

Jelikož pohybová aktivita kolísá během týdne, jsou kroky rozděleny do tří časových úseků.

Tabulka 8: Pohybová aktivita v časových úsecích Steps 7 Steps 5 Steps 2

Průměr 9870 11031 7329

Směr. odch. 3408 3518 5251

Vysvětlivky: Steps 7 – průměrný počet kroků během 7 dní (celý týden) Steps 5 – průměrný počet kroků během 5 dní (pracovní týden) Steps 2 – průměrný počet kroků během 2 dní (víkendové dny)

Graf 7:PA chlapců v časových úsecích na Liberecku

Vysvětlivky: Steps 7 – průměrný počet kroků během 7 dní (celý týden) Steps 5 – průměrný počet kroků během 5 dní (pracovní týden) Steps 2 – průměrný počet kroků během 2 dní (víkendové dny)

Z naměřených výsledků (Graf 7) můžeme potvrdit výrok Sigmundových (2011), že pohybová aktivita v rámci naměřených kroků dosahuje vyšších hodnot během pracovního týdne, než během víkendových dní. Zvýšená aktivita během týdne souvisí s přesuny do školy, práce nebo zájmových či sportovních kroužků. Víkendové dny jsou v rámci pohybové aktivity

9000

PA chlapců v časových úsecích na

Liberecku

38

výrazně nižší, tato skutečnost souvisí s využitím víkendových dní formou odpočinku a načerpáním energie na nový pracovní týden.

4.1.2 Pohybová aktivita v jednotlivých dnech

Při monitorování pohybové aktivity v jednotlivých dnech ověříme nejaktivnější dny, které mají být v pracovním týdnu. Data z předchozích měření dosahovala nejvyšších hodnot v úterý a ve středu. Víkendové dny očekáváme opět za méně aktivní tedy odpočinkové.

Tabulka 9: Pohybová aktivita v jednotlivých dnech

StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun

Průměr 10808 13373 11710 11212 9870 11031 7329

Směr. odch. 6577 6714 5017 5554 4866 6199 5286

Vysvětlivky: StpMon .- počet kroků v pondělí StpTue – počet kroků v úterý StpWed – počet kroků ve středu StpThu – počet kroků ve čtvrtek StpFri – počet kroků v pátek StpSat – počet kroků v sobotu StpSun – počet kroků v neděli

Graf 8: PA chlapců na Liberecku

Vysvětlivky: StpMon .- počet kroků v pondělí StpTue – počet kroků v úterý StpWed – počet kroků ve středu StpThu – počet kroků ve čtvrtek StpFri – počet kroků v pátek StpSat – počet kroků v sobotu StpSun – počet kroků v neděli

Týdenní monitorování (Graf 8) ukázalo nejaktivnější den úterý a středu, poté počet kroků klesá a v pátek se dostane pod hranici 10000 kroků. V sobotu počet kroků stoupne, ale

0

StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun

PA chlapců na Liberecku

39

v neděli podle očekávání opět klesne. Podle doporučení od Tudora-Lockeho a Basseta (2004) jsou 4 dny aktivní, úterý vysoce aktivní. Pátek a neděle patří do kategorie částečně aktivních.

4.2 Výsledky motorického testování

Motorického testování se zúčastnil stejný testovaný soubor jako v případě pohybové aktivity.

Somatické hodnoty testovaných jedinců

Tabulka 10: Somatické hodnoty testovaných jedinců

Somatické hodnoty testovaných jedinců

Věk n Tělesná výška [cm] Tělesná váha [kg] BMI

Průměr s Průměr s Průměr s

17,00-17,99 13 180,08 3,95 73,66 15,86 22,73 4,96 18,00-18,99 12 181,58 9,99 80,46 3,32 24,33 3,32

celkem 25 180,8 7,35 76,92 15,03 23,5 4,25

Vysvětlivky: n- počet testovaných;

s- směrodatná odchylka Tabulka 11: Hodnoty BMI

BMI

Věk 17,00-17,99 18,00-18,99 celkem

Podváha 4 1 5

Ideální váha 5 7 12

Mírná nadváha 2 3 5

Střední nadváha 2 1 3

Extrémní nadváha 0 0 0

Hodnoty BMI rozděleny do kategorií dle Šeflové (2014).

40 Graf 9: Hodnoty BMI

Ve výše uvedeném grafu jsou rozděleny dle Šeflové (2014) hodnoty BMI. U věkové kategorie 17,00 až 17,99 je 31 % testovaných v kategorii podváhy. Dále 39 % testovaných dosáhlo ideální váhy dle naměřených somatických parametrů. Zbytek testovaných v této věkové kategorii dosáhlo 15 % mírné a střední nadváhy. Druhá věková kategorie 18,00 až 18,99 let dosáhla 8 % v kategorii podváhy. Další kategorií je ideální váha, dle naměřených somatických hodnot dosáhlo 58 % testovaných. Mírné nadváhy dosáhlo 26 % testovaných a střední nadváhy 8 % testovaných. V celkovém hodnocení dosáhlo 20 % testovaných podváhy, 48 % ideální váhy, mírné nadváhy 20 % a střední nadváhy 12 % testovaných. Ani jeden z testovaných jedinců nedosáhl v žádné věkové kategorii extrémní nadváhy.

Motorické testování kliky

Celkem 25 adolescentních chlapců se zúčastnilo testu kliky. V cílové oblasti standardizované testové baterie Fitnessgram dosáhlo 13 testovaných. Slabý výkon byl, zaznamenám v 7případech a 5 testovaných jedinců dosáhlo výborného výkonu.

Tabulka 12: Motorické testování kliky

Kliky

Věk n Slabý výkon >18 Cílová oblast 18 - 35 Výborný výkon <35

17,00-17,99 13 4 8 1

18,00-18,99 12 3 5 4

celkem 25 7 13 5

Vysvětlivky: n- počet testovaných;

0%

17,00-17,99 18,00-18,99 celkem

BMI

41 Graf 10: Motorické testování kliky

Podle věkového rozdělení dosáhlo cílové oblast ve věkové kategorii 17,00–17,99 let 62

% testovaných. Slabý výkon provedlo 30 % testovaných jedinců a výborný pouze 8 % testovaných. U věkové kategorie 18,00–18,99 dosáhlo cílové oblasti 42 % testovaných. Slabý výkon byl naměřen u 25 % testovaných. Výborný výkon dosáhlo 33 % testovaných.

Motorické testování modifikované sedy-lehy

Modifikovaných sedů-lehů provedlo 25 testovaných, z nichž hned ve 14případech byl pokořen výborný výkon. Cílové oblasti dosáhlo 8 testovaných jedinců. Slabý výkon byl započítán pouze ve 3 případech.

Tabulka 13: Motorické testování modifikované sedy-lehy

Modifikované sedy-lehy

Věk n Slabý výkon >24 Cílová oblast 24 - 47 Výborný výkon <47

17,00-17,99 13 2 2 9

18,00-18,99 12 1 6 5

celkem 25 3 8 14

Vysvětlivky: n- počet testovaných 0%

42

Graf 11: Motorické testování modifikované lehy-sedy

Ve věkové kategorii 17,00–17,99 dosáhlo slabého výkonu 15 % testovaných jedinců dle standardu motorického testu Fitnessgram stanoveným Cooper Institute (2007). Cílové oblasti v této věkové kategorii dosáhlo 15 % jedinců. Velmi překvapivou hodnotou jsou dosažené výsledky v oblasti výborného výkonu, u kterého 70 % testovaných pokořilo hranici 47 modifikovaných sedů lehů. U druhé testované věkové kategorie se v oblasti slabého výkonu umístilo 8 % testovaných jedinců. Cílové oblasti dosáhlo 50 % jedinců. Výborný výkon v kategorii 18,00–18,99 let dosáhlo 42 % testovaných.

Motorické testování vytrvalostní člunkový běh

Vytrvalostního člunkového běhu se zúčastnilo 25 adolescentů, kteří dosáhli následujících výsledků. Celkem 8 testovaných dosáhlo cílové oblasti v tomto motorickém testu.

Slabý výkon byl zaznamenám ve 13 případech. Na výborný výkon dosáhli 4 testovaní jedinci.

Tabulka 14: Motorické testování vytrvalostní člunkový běh

Vytrvalostní člunkový běh (přeběhy)

Věk n Slabý výkon >72 Cílová oblast 72 - 106 Výborný výkon <106

17,00-17,99 13 6 5 2

18,00-18,99 12 7 3 2

celkem 25 13 8 4

Vysvětlivky: n- počet testovaných 0%

43

Graf 12: Motorické testování vytrvalostní člunkový běh

Po rozdělení na věkové kategorie dosáhli testovaní ve věku 17,00–17,99 let slabého výkonu ve 46 % dle naměřených výsledků. Cílové oblasti tato věková kategorie dosáhla v 39 %.

Výborný výkon byl dosažen pouze v 15 % testovaných jedinců. Ve věkové kategorii 18,00-18,99 dosáhlo slabého výkonu hned 58 % testovaných jedinců. Do cílové oblasti se dostalo 25

% testovaných a výborného výkonu dosáhlo 17 % jedinců.

Motorické testování V-předklonu

Posledním motorickým testem je V-předklon. Testu se opět zúčastnilo 25 adolescentů.

Tento test nepatří do testové baterie Fitnessgram, proto jsou zde kritéria hodnocení ze systému Indares.

Tabulka 15: Motorické testování V-předklon

V-předklony

44 Graf 13: Motorické testování V-předklon

Ve věkové kategorii 17,00-17,99 dosáhlo 40 % testovaných nízké úrovně. V dalších úrovních u této věkové kategorie dosáhli testovaní 15%. Druhá věková kategorie 18,00-18,99 dosáhla v první úrovni hodnocení 16 %. Ve druhé úrovni hodnocení se neumístil žádný z testovaných z této kategorie. Ve třetí a čtvrté to bylo opět 16 % zastoupení testovaných jedinců a výborných výkonů dosáhlo hned 50 % testovaných adolescentních chlapců ve věku 18,00-18,99 (Graf13).

4.3 Komparace výsledků pohybové aktivity a motorického testování

Komparace pohybové aktivity v časových úsecích s vybranými regiony Zde je pro porovnání pohybová aktivita z vybraných regionů.

Tabulka 16: Porovnání vybraných regionů pohybové aktivity v časových úsecích Steps 7 Steps 5 Steps 2

Havlíčkobrodsko 11026 11077 10897

Plzenško 12122 11816 12886

Liberecko (2015) 11199 11450 10569

Liberecko 11199 11621 9876

Zdroj: Výborná (2009), Lorencová (2013), Moravec (2015)

Vysvětlivky: Steps 7 – průměrný počet kroků během 7 dní (celý týden) Steps 5 – průměrný počet kroků během 5 dní (pracovní týden) Steps 2 – průměrný počet kroků během 2 dní (víkendové dny) 0%

45

Graf 14: Porovnání PA v časových úsecích s vybranými regiony Zdroj: Výborná (2009), Lorencová (2013), Moravec (2015)

Vysvětlivky: Steps 7 – průměrný počet kroků během 7 dní (celý týden) Steps 5 – průměrný počet kroků během 5 dní (pracovní týden) Steps 2 – průměrný počet kroků během 2 dní (víkendové dny)

Z naměřených výsledků (Graf 14) můžeme říct, že nejvyšších hodnot dosáhlo Plzeňsko, kdy v týdenním měření byla dosažena hodnota 12122, která spadá do kategorie aktivních dle Tudora-Locka a Basseta (2004). Dále v hodnocení pracovních dní byla dosažena hodnota 11816 kroků kategorie aktivní a i ve víkendových dnech byla pokořena hranice 12886 kroků patřící do kategorie vysoce aktivních. Naopak nejnižších hodnot dosáhlo Havlíčkobrodsko, v týdenním měření byla dosažena hodnota 11026 kroků kategorie aktivních. V měření pohybové aktivity během pracovního týdne je hodnota 11077 patřící do kategorie aktivních a víkendové dny jsou na Havlíčkobrodsku aktivní v porovnání s ostatními regiony druhé nejlepší. Dalším z regionů je Liberecko (2015), které dosáhlo v týdenním měření 11199 kroků opět kategorie aktivních.

V měření během pracovních dní byla dosažena hodnota 11450 kroků tedy kategorie aktivních.

Víkendové dny také překročily hranici 10000 a patří opět do kategorie aktivních. Pomocí studentova t-testu jsme vybrané regiony porovnali s naměřenými výsledky. Vypočítané hodnoty jsou statisticky nevýznamné, konkrétně Havlíčkobrodsko p=0,85, Plzeňsko p=0,245 a Liberecko (2015) p=0,578.

Komparace pohybové aktivity v jednotlivých dnech s vybranými regiony

Srovnání pohybové aktivity v jednotlivých dnech s ostatními regiony zobrazuje tato tabulka.

Porovnání PA v časových úsecích

Havlíčkobrodsko Plzenško Liberecko (2015) Liberecko

46

Tabulka 17: Porovnání vybraných regionů pohybové aktivity v jednotlivých dnech StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun Havlíčkobrodsko 11948 10646 13314 8759 10277 10887 10907

Plzenško 10157 13698 11440 12120 11664 13670 12101

Liberecko (2015) 10612 11354 12074 10997 12215 11101 10038

Liberecko 10808 13373 11710 11212 9870 11031 7329

Zdroj: Výborná (2009), Lorencová (2013), Moravec (2015) Vysvětlivky: StpMon .- počet kroků v pondělí

StpTue – počet kroků v úterý StpWed – počet kroků ve středu StpThu – počet kroků ve čtvrtek StpFri – počet kroků v pátek StpSat – počet kroků v sobotu StpSun – počet kroků v neděli

Graf 15: Porovnání pohybové aktivity v jednotlivých dnech s vybranými regiony Zdroj: Výborná (2009), Lorencová (2013), Moravec (2015)

Vysvětlivky: StpMon .- počet kroků v pondělí StpTue – počet kroků v úterý StpWed – počet kroků ve středu StpThu – počet kroků ve čtvrtek StpFri – počet kroků v pátek StpSat – počet kroků v sobotu StpSun – počet kroků v neděli

Z vybraných regionů dosáhl Plzeňský region nejlepších výsledků. Podle Tudora-Lockeho a Basseta (2004) naměřené výsledky odpovídají kategoriím aktivní a vysoce aktivní.

Plzeňsko dosáhlo v úterý nejvyšší hodnoty v tomto porovnání tedy 13698 kroků (Graf 15) spadající do kategorie vysoce aktivních. Dalším regionem, u kterého hranice naměřených kroků

0

Porovnání PA v jednotlivých dnech

Havlíčkobrodsko Plzenško Liberecko (2015) Liberecko

47

nespadla pod 10000 kroků, je Liberecko (2015). Nejvyšších hodnot dosahuje tento region ve středu (12074 kroků) a v pátek (12215 kroků). Během víkendových dní jsou dosaženy výsledky (11101 a 10038 kroků), které náleží kategorii aktivních. Předposledním srovnávaným regionem je Havlíčkobrodsko. V tomto regionu je nejvyšší naměřenou hodnotou středa (13314 kroků), která patří do kategorie vysoce aktivních. Další dny, kromě čtvrtka (8759 kroků), hodnoty neklesnou pod hranici aktivních tedy pod 10000 kroků. Námi zkoumaný region Liberecko ve

nespadla pod 10000 kroků, je Liberecko (2015). Nejvyšších hodnot dosahuje tento region ve středu (12074 kroků) a v pátek (12215 kroků). Během víkendových dní jsou dosaženy výsledky (11101 a 10038 kroků), které náleží kategorii aktivních. Předposledním srovnávaným regionem je Havlíčkobrodsko. V tomto regionu je nejvyšší naměřenou hodnotou středa (13314 kroků), která patří do kategorie vysoce aktivních. Další dny, kromě čtvrtka (8759 kroků), hodnoty neklesnou pod hranici aktivních tedy pod 10000 kroků. Námi zkoumaný region Liberecko ve

In document Digitaal toetsen van klinisch redeneren binnen de medische opleidingen Eindrapportage (pagina 44-49)