Elektronový mikroskop je často v laboratořích doplněn o elektronově disperzní spektrometr, s jehož pomocí lze určit prvkové složení povrchu. Umožní nám to kontrolovat, kolik množství jednotlivých prvků je aplikováno do roztoku. Propojení se SEM od firmy Tescan3 Vega umožňuje v reálném čase zobrazit cílené informace.

V rámci EDS analýzy existuje elementární mapování. Elementární mapy mohou být získány pro každý prvek, který je předmětem zájmu. Lze využívat různých intenzit barev k vizualizaci koncentrací specifického prvku v kontrolované oblasti. Ke stanovení obsahu jednotlivých prvků a jejich procentuální vyjádření byl použit program Aztec od firmy Oxford instruments. Cíleně byly analyzovány nanočástice titan a zinek.

54 2.3.4 Měření elektrického odporu

Před samotným měřením elektrického odporu bylo nutné vzorky vložit do klimatické komory, jejímž obsahem je kádinka s vodou, smíchanou s dusitanem sodným. Voda se solí umožňuje dosáhnout požadované relativní vlhkosti 65%.

Cílem měření je průkaznost změny elektrického odporu u textilie, která prošla úpravou. Vlivem snížení elektrického odporu u upravené textilie ve srovnání s neupravenou by mělo dojít k menšímu elektrostatickému nabíjení upravené textilie, zároveň s menším elektrostatickým špiněním. Kvůli vysokým metrickým odporům vykazovaným textiliemi je k měření využito vysoké napětí ve stovkách V a také speciálních analyzátorů, které mají velkou citlivost. Dle zdroje literatury dosahuje naměřený elektrický odpor u polyesteru hodnot 1012Ω až 1014Ω.

Obr. 20 - Klimatická komora se vzorky

Podmínky měření

Relativní vlhkost vzduchu: 65%

Teplota: 20°C

Vzorky: klimatizovány, navlhnuty

Použitý měřící přístroj

Chauvin Arnoux C. A 6543 Megohmmeter

Vložení napětí: 500 V Měřící proud: 1mA

Měřitelný odpor: 20.106 Ω až 2.1012Ω

55

Obr. 21 - Měřič elektrického odporu, elektroda z nerezi

Postup měření

Měření probíhá tak, že se přístroj zapne, nastaví se požadovaný odpor 500 V a pod měřící elektrodu z nerezu, do které je přiváděno elektrické napětí pomocí kabelů, se umístí vzorek textilie, na které je odpor měřen.

Na displeji se za několik vteřin objeví požadovaná hodnota. Naměřené hodnoty se zprůměrovaly. Deskové elektrody mají vzdálenost desek: 5 mm, desky jsou fixovány ve vzájemné poloze pomocí elektrického izolantu.

2.3.5 Špinění textilie viskózovými vlákny

Cílem testu je posouzení toho, zda textilie bude vlivem elektrického náboje přitahovat částice špíny. Jedná se o významný mechanismus špinění textilií. Textilie či materiály, které mají nízkou elektrickou vodivost, mají vyšší tendenci ke špinivosti, právě kvůli tomuto mechanismu. Proto by upravená textilie, na kterou byl nanesen roztok s obsahem různých koncentrací LiCl, neměla přitahovat částice špíny.

56

Obarvení viskózových vláken

Před samotným testem špinivosti se nejdříve musela viskózová vlákna (0,5mm, 3,3 dtex) obarvit na sytý odstín pomocí 1g přímého barviva Saturnová červeň L45 (Direct Red 79) smíchaného s vodou a 5g soli NaCl. Sůl je potřebná k tomu, aby došlo k obarvení. Byl připraven 50 ml roztok, do něhož bylo vloženo 10g vláken viskózy a voda doplněná do 100ml. Roztok v kádině se umístil na vařič a zahříval se tak, aby došlo do 20 minut k teplotě varu a ten se udržoval 10 minut. Následně byl roztok s vlákny ochlazen pomocí studené vody. Dalším krokem byl filtrační aparát, kde dochází k filtraci přes filtrační papír. Roztok se nalil nahoru filtračního aparátu a přefiltroval se dolů, kdy nahoře zůstala jen obarvená vlákna. Ta se pak umístila do sušárny nastavené na 105°C po dobu 30 minut, aby mohla být použita ke špinění.

Obr. 22 - Postup barvení viskózových vláken

57

Špinění textilie obarvenými vlákny

Testovaná textilie byla upevněná na ocelovou konstrukci, pod níž se umístil izolant. Na textilii i izolant se vložila elektroda, bavlněný prach se také aplikoval na izolant. Konstrukce byla připojena ke generátoru napětí, kterým se definovaně otáčelo, a textilie se vlivem vznikajícího náboje špinily.

Obr. 23 - Metodika špinění

Nafocení zašpiněných vzorků

Obr. 24 - Aparatura k focení vzorků

58

Zjišťování míry zašpinění v programu ImageJ

ImageJ je analytický program určený pro vědecké zpracování a analýzu obrazu. Je rozšiřitelný pomocí maker a pluginů a lze v něm využít digitální úpravu obrazu. Program je psaný v jazyce Java a má univerzální použití pro všechny operační systémy. Každý otevřený obrázek v tomto programu má vlastní okno. V liště nástrojů nalezneme funkce:

 File – slouží pro otevírání, zavírání a také tisk souborů ve formátu TIFF, GIF, JPEG, PNG, DICOM, BMP

 Edit – obsahuje nastavení programu

 Image – nalezneme v něm nástroje pro obrazové úpravy

 Process – také obsahuje nástroje pro úpravy a filtry

 Analyze – nástroje pro měření a následnou analýzu obrazu

 Plugins – nainstalované pluginy a makra

 Window – příkazy pro třídění všech otevřených oken

 Help – odkazy na nápovědy s programem

Jakmile došlo k definovanému zašpinění, nafocené vzorky byly zobrazeny v programu. Při stejném zvětšení 16,7 % byl vybrán čtvercový výběr 200x200 pixelů.

Naměřilo se 30x místo na skvrně s největší mírou zašpinění a 30x místo u skvrny.

Pomocí analýzy se určila střední hodnota barevnosti z šedotónového obrazu v histogramu, který zobrazuje počet bodů, které mají intenzitu šedi.

Obr. 25 - Program ImageJ

59 2.3.6 Testování antibakteriální aktivity

K testům byly použity patogenní bakteriální kmeny, které jsou referenčními kulturami mikroorganismů (dle ALE-G18, ČSNI), zakoupené z České sbírky mikroorganismů Masarykovy univerzity v Brně. Jako testovační vzorek se vybrala polyesterová tkanina (keprová vazba) s největším přídavkem LiCl.

1. Escherichia coli (E.C.) - CCM 2024 (ATCC 9637), jedná se o gramnegativní tyčinkovitou bakterii.

2. Staphylococcus aureus (S.A.) - CCM 2260 (ATCC 1260), jedná se o grampozitivní kokovitou bakterii.

Inkubace byla provedena na sterilním krevním agaru (Columbia agar) – zakoupeno od firmy BIO-RAD.

TESTOVACÍ NORMA – kvalitativní hodnocení antibakteriálního účinku

 Postup testování metody AATCC Method 147 – An American Standard 1993

Na Petriho misku s krevním agarem (Columbia agar) je naočkován 1 ml bakteriálního inokula o koncentraci 105CFU/ml. Testované vysterilizované vzorky o rozměru 18x18 mm jsou umístěny uprostřed misky tak, aby byl zajištěn kontakt s povrchem agaru. Vzorky jsou inkubovány v termostatu 24 hodin při teplotě 37 °C.

Pro výpočet průměrné šířky zóny tlumení růstu bakterií podél testovaného vzorku z jedné strany byl použit následující vzorec:

W = (T – D) /2

Legenda:

W – šířka čisté zóny tlumení růstu bakterií v mm

T – celkový rozměr testovaného vzorku a čisté zóny tlumení růstu bakterií v mm D – rozměr testovaného vzorku v mm

60

TESTOVACÍ NORMA – kvantitativní hodnocení antibakteriálního účinku

 Postup testování metody AATCC Method 100 – An American Standard 1993

Vzorky o rozměrech 18x18 mm jsou sterilizovány ve sterilizátoru 20 minut při teplotě 90 °C. Vysterilizované vzorky jsou umístěny do sterilních kontejnerů a zaočkovány bakteriálním inokulem v koncentraci 105CFU/ ml v objemu 0,1 ml bakteriálního inokula (je nutné, aby byl smočen celý vzorek). Kontejnery jsou umístěny do termostatu a kultivovány při teplotě 37 °C po dobu 24 hodin. Po 24 hodinách kultivace je do kontejnerů přidáno 10 ml fyziologického roztoku. Kontejnery jsou vortexovány po dobu 5 minut. Z každého kontejneru je odebrán 1 ml bakteriologického média, které je vyočkováno na Petriho misku s příslušným živným agarem (odebíráno 3x - triplety). Misky jsou umístěny do termostatu a inkubovány po dobu 24 hodin při teplotě 37 °C. Výsledky jsou vyfoceny, zhodnoceny. Testy jsou provedeny s upraveným i neupraveným vzorkem a % redukce (R) je vypočítáno dle následujícího vzorce:

R = 100 x (B – A) /B kde

A = počet CFU na upraveném vzorku, B = počet CFU na standardu

2.3.7 Testování fotokatalytické aktivity

Rozklad organických látek je v přírodě samovolný děj. U textilií napomáhají tomuto jevu fotokatalyzátory, díky nimž by se organické látky měly rozkládat rychleji.

V případě naneseného roztoku na textilie, jsou přítomnými fotokatalyzátory oxid titaničitý a oxid zinečnatý. Cílem je prokázat vliv těchto dvou oxidů na rozklad dvou barviv na textilii – Oranž II a Methylenová modř. Principem je sledování zesvětlení upravených i neupravených vzorků. Textilie upravená pomocí roztoku s těmito nanočásticemi by měla barvivo rozkládat a tím se stát samočistící.

61

Příprava roztoků barviv a nanesení na vzorky

Připravily se vzorky, které měly definovaný rozměr 10 x10 mm. Vybrány byly tři neupravené a tři upravené (s největším přídavkem LiCl v roztoku) pro každé ze dvou barviv. Následovala příprava roztoků. Z každého barviva se odměřilo pomocí vah 0,02 g, kádinka se doplnila do 100 g destilovanou vodou a došlo k promíchání.

Obr. 26 - Příprava roztoků barviv

Vzaly se neupravené a upravené vzorky definované velikosti a na každý se pomocí dávkovače s objemem 50 μl káplo barvivo. Poté se uložily do sušící komory nastavené na 105°C a po usušení se kvůli pozdějšímu vyhodnocení naskenovaly.

Obr. 27 - Vzorky s kapkami barviv

62

Posledním krokem byl rozklad barviva na textiliích pomocí UV lampy, kde je k rozkladu organických látek využito UVA záření o vlnových délkách v rozsahu 400-320 nm. Vzorky se do komory umístily na 6 hodin a poté se opět naskenovaly za pomoci skeneru s rozlišením 600 dpi. Pro zjištění dalších případných změn souvisejících se zesvětlením se všechny vzorky po naskenování ještě umístily na 24 hodin na parapet, kam dopadalo denní světlo.

Stanovení intenzity šedi v programu ImageJ

Naskenované vzorky se opět vyhodnotily v programu. Na každý vzorek s barvivem 10x10 mm se umístil čtvercový výběr o velikosti 50x50 pixelů, aby došlo k pokrytí celého obarveného vzorku tkaniny. Hodnoty byly důležité pro vyhodnocení míry zesvětlení po UV.

2.3.8 Zkouška stálosti v chemickém čištění

U textilií, kde byla aplikována úprava s využitím chloridu lithného, přichází v úvahu pouze chemické čištění. Je to kvůli tomu, že kdybychom k čištění použili vodu, dojde k jeho vyprání a úprava by přestala odvádět elektrostatický náboj. Chemické čištění se v praxi provádí pomocí tetrachlorethylenu, který byl použit i v tomto případě.

Postup čištění

Nejdříve byla připravena polyesterová tkanina keprové vazby s druhým největším přídavkem LiCl. Umístila se do kádinky, kam byl aplikován tetrachlorethylen. Vzorek se v rozpouštědle vymáchal a nechal uschnout. Po usušení se umístil do klimatické komory, aby se dosáhlo požadované relativní vlhkosti vzduchu 65%. Po klimatizaci se změřil elektrický odpor v MΩ a hodnoty se zprůměrovaly.

Naměřený elektrický odpor u chemicky čištěného vzorku se srovnal s odporem u vzorku, kde nebylo použito čištění.

63

3 VÝSLEDKY A DISKUZE

64

3.1 Roztok bez použití LiCl

Roztok bez chloridu lithného byl nanesen na předem zvážené vzorky definované velikosti, ale nakonec se s tímto roztokem dále nepracovalo. Důvodem je to, že sice poskytuje textilie antibakteriální aktivitu, ale nesnižuje elektrický odpor, což je vlastnost, které chceme u textilií docílit, aby nedocházelo k jejímu špinění.

3.2 Stanovení mokrého přívažku pomocí gravimetrické metody

Tabulka 3 - Stanovení mokrého přívažku

Materiál Mokrý přívažek (%)

PES (plátno) 95 %

PES (kepr) 130 %

BA (plátno) 148 %

3.3 Fotodokumentace a vyhodnocení elektronové mikroskopie

Povrchová morfologie upravených i neupravených textilií byla zkoumána pod skenovacím elektronovým mikroskopem (SEM), který umožňuje větší zvětšení než použití běžné optické mikroskopie. Vyhodnotila se tak přítomnost provedené úpravě na povrchu všech použitých tkanin.

Obr. 28 - SEM v laboratoři Fakulty textilní [23]

65 Polyesterová tkanina s keprovou vazbou

Obr. 29 - Polyesterová tkanina (kepr), zvětšení 100x, 1000x, 2000x, snímky A,C,E (vlákna před úpravou), B,D,F (vlákna po úpravě)

66 Polyesterová tkanina s plátnovou vazbou

Obr. 30 - Polyesterová tkanina (plátno), zvětšení 100x, 1000x, 2000x, snímky A,C,E (vlákna před úpravou), B,D,F (vlákna po úpravě)

67 Bavlněná tkanina s plátnovou vazbou

Obr. 31 - Bavlněná tkanina (plátno), zvětšení 100x, 1000x, 2000x, snímky A,C,E (vlákna před úpravou), B,D,F (vlákna po úpravě)

68 Polyesterová tkanina s keprovou vazbou

U polyesterové tkaniny s keprovou vazbou lze u neupravených vzorků vidět částice špíny na povrchu vláken. Doložené snímky polyesterových vláken po nanesené úpravě za použití nanočástic ukazují rovnoměrné rozptýlení částic na povrchu a dokazují, že úprava byla nanesena rovnoměrně bez větších shluků. V některých místech dochází ke spojení vláken. Při větším zvětšení lze pozorovat částice ZnO a TiO2.

Polyesterová tkanina s plátnovou vazbou

Stejně jako v případě předchozí polyesterové tkaniny s keprovou vazbou lze pozorovat u neupravených vzorků částice špíny. U upravených je vidět úprava, která je nanesena rovnoměrně, ale v porovnání s polyesterovou tkaninou keprové vazby jsou na snímcích přítomny shluky částic.

Bavlněná tkanina s plátnovou vazbou

U neupravených vzorků je jasně vidět, že u bavlněných vláken proběhla předúprava, která zbavila bavlnu všech nečistot, jako jsou např. zbytky šlichty. Vlákna jsou i při největším zvětšení čistá, bez jakýchkoli částic na povrchu. U upravených vzorků jsou při malém zvětšení viditelné částice, rovnoměrně nanesené na vlákna, a při největším zvětšení už pozorujeme obalená vlákna s menšími shluky částic.

3.4 Stanovení prvkového složení za pomoci EDS analýzy

EDS analýzou bylo prokázáno, že úprava s využitím nanočástic titanu a zinku byla opravdu na tkaniny nanesena. Je vidět rovnoměrné rozložení hodnocených prvků na vláknech. Prvková složení jsou v souladu s použitými chemikáliemi při přípravě vrstvy a pro všechny tkaniny jsou hodnoty téměř totožné. Procentuální zastoupení nanočástic u polyesterové tkaniny s plátnovou vazbou je 0,5 % titanu a 0,3 % zinku. U polyesterové tkaniny s keprovou vazbou jsou procenta pro titan 0,4% a zinek 0,6 %. A u bavlněné tkaniny s plátnovou vazbou v případě titanu 0,5 % a zinku 0,4%.

69 Polyester s plátnovou vazbou

Obr. 32 - EDS polyesterová tkanina (plátnová vazba), rozložení prvků

Obr. 33 - EDS polyesterová tkanina (plátnová vazba), jednotlivé píky

70 Polyester s keprovou vazbou

Obr. 34 - EDS polyesterová tkanina (keprová vazba), rozložení prvků

Obr. 35 - EDS polyesterová tkanina (keprová vazba), jednotlivé píky

71 Bavlna s plátnovou vazbou

Obr. 36 - EDS bavlněná tkanina (plátnová vazba), rozložení prvků

Obr. 37 - EDS bavlněná tkanina (plátnová vazba), jednotlivé píky

72

3.5 Vyhodnocení naměřeného elektrického odporu

Obr. 38 - Graf průměrných hodnot elektrických odporů pro PES (kepr)

Prioritně zkoumaným materiálem je polyesterová tkanina s keprovou vazbou, u které lze pozorovat, že se zvyšujícím přídavkem LiCl dochází k poklesu elektrického odporu. Vlivem chloridu lithného se tkanina stává vodivější. Při přídavku 179 mg/m2 klesl odpor dokonce o 101 608,4 MΩ. Nedošlo k překrytí intervalu spolehlivosti u žádného sloupce, což ze statistického hlediska znamená, že se s každým přídavkem dochází k poklesu naměřeného odporu. V tabulce níže je vypočtena základní statistická analýza.

Tabulka 4 - Statistické výpočty PES (kepr)

LiCL (mg/m2) průměr (MΩ)

73

Obr. 39 - Graf průměrných hodnot elektrických odporů pro PES (plátno)

V případě polyesterové tkaniny s plátnovou vazbou dochází také ke snížení naměřených průměrných hodnot pro elektrický odpor. V tomto případě se překrývají intervaly spolehlivosti 4. (153 mg/m2), 5. (204 mg/m2), 6. (255 mg/m2) sloupce, což značí, že stačí použít 153 mg/m2 LiCl a bude mít úprava stejný výsledek jako u většího přídavku.

Tabulka 5 - Statistické výpočty PES (plátno)

LiCl (mg/m2) průměr (MΩ)

74

Obr.40 - Graf průměrných hodnot elektrických odporů pro BA (plátno)

Z grafu pro bavlněnou tkaninu s plátnovou vazbou vyplývá, že neupravená textilie vykazuje vysoký elektrický odpor, ale u polyesterových tkanin jsou naměřené odpory u neupravených vzorků daleko vyšší. S přídavkem chloridu lithného klesá naměřený odpor, ale není vidět větší rozdíl se zvyšujícími koncentracemi. Dochází zde k překrytí intervalů spolehlivosti u všech upravených vzorků s různými přídavky chloridu lithného. Ze statistického hlediska tedy můžeme říci, že tyto hodnoty jsou shodné a není nutné navyšovat přídavek LiCl nad 128 mg/m2.

Tabulka 6 - Statistické výpočty BA (plátno)

LiCl (mg/m2) průměr (MΩ)

75

3.6 Fotodokumentace zašpiněných vzorků obarvenými viskózovými vlákny

PES (kepr) 0 mg/m2 LiCl PES (plátno) 0 mg/m2 LiCl BA (plátno) 0 mg/m2 LiCl

Obr. 41 - Neupravené vzorky

PES (kepr) 179 mg/m2 LiCl PES (plátno) 51 mg/m2 LiCl BA (plátno)128 mg/m2 LiCl

Obr. 42 - 15 ml roztok + 0,01 LiCl

76

PES (kepr) 357 mg/m2 LiCl PES (plátno) 102 mg/m2 LiCl BA (plátno) 256 mg/m2 LiCl

Obr. 43 - 15 ml roztok + 0,02 LiCl

PES (kepr) 536 mg/m2 LiCl PES (plátno) 153 g/m2 LiCl BA (plátno) 385 mg/m2 LiCl

Obr. 44 - 15 ml roztok + 0,03 LiCl

77

PES (kepr) 715 mg/m2 LiCl PES (plátno) 204 mg/m2 LiCl BA (plátno) 513 mg/m2 LiCl

Obr. 45 - 15 ml roztok + 0,04 LiCl

PES (kepr) 893 mg/m2 LiCl PES (plátno) 255 mg/m2 LiCl BA (plátno) 641 mg/m2 LiCl

Obr. 46 - 15 ml roztok + 0,05 LiCl

Při měření špinivosti pomocí příslušného aparátu docházelo k tomu, že se u neupravených vzorků vlivem jejich vysokých elektrických odporů a nízké vodivosti náboj kumuloval mezi textilií a vlákny. Díky tomuto jevu dochází ke špinění vznikajícím elektrostatickým nábojem. U upravených vzorků se naopak kvůli jejich sníženým odporům a vyšší vodivosti elektrický náboj ubírá do stran a textilie se nešpiní.

78

Se zvyšujícím přídavkem LiCl lze tedy vypozorovat menší zašpinění u všech testovaných vzorků. Z neupravených vzorků lze pouhým okem zaznamenat, že se nejvíce špiní polyesterová tkanina s keprovou vazbou, naopak nejméně bavlněná tkanina. Může to být způsobeno tím, že bavlna je hydrofilní vlákno, které dokáže pojmout více vlhkosti a méně se tedy vlivem elektrostatického náboje špiní. Podle snímků lze hodnotit, že už třetí přídavek LiCl u všech tkanin pomáhá k výrazné nešpinivosti.

3.7 Vyhodnocení intenzity šedi po definovaném zašpinění v programu ImageJ Po nafocení se všechny zašpiněné tkaniny postupně vložily do programu ImageJ. Zvolil se čtvercový výběr 200x200 pixelů. Takhle byly 30x měřeny místa s největší kumulací obarvených vláken a 30x měřeny místa u skvrny, které působily čistě. Pro každý materiál a každý přídavek LiCl vyšly po zprůměrování hodnot dvě výsledné hodnoty – 1 na skvrně, 1 u skvrny.

Kvůli nedefinovanému osvětlení se tyto hodnoty musely převést na jedinou hodnotu nešpinivosti. Přepočet proběhl pomocí zlogaritmování na aditivní absorbance, mezi nimiž se vypočetl rozdíl a ten se zpětně převedl na hodnotu šedi. Ze dvou počátečních hodnot se tedy vyhodnotila pro každý materiál a jeho vzorky s různými přídavky LiCl jedna hodnota pro nešpinivost. U nešpinivosti platí, že čím větší hodnota, tím menší zašpinění.

Hodnota 255 = nulová špinivost, Hodnota 0 = maximální špinivost.

79

3.7 Vyhodnocení nešpinivosti u všech tkanin

Obr. 47 - Graf nešpinivosti v závislosti na množství sušiny LiCl pro PES (plátno)

U polyesterové tkaniny s plátnovou vazbou je vidět, že první přídavek chloridu lithného – 51 mg/m2 vykazuje téměř stejnou hodnotu nešpinivosti jako neupravený vzorek bez použití LiCl. Třetí přídavek už výrazně ovlivnil hodnotu nešpinivosti. Další hodnoty byly hodně podobné, což opět značí to, že přídavek 153 mg/m2 postačuje

80

Obr. 48 - Graf nešpinivosti v závislosti na množství sušiny LiCl pro PES (kepr)

U polyesterové tkaniny s keprovou vazbou platí to samé jako u předchozí tkaniny. První přídavek LiCl má téměř srovnatelný výsledek s neupraveným. Přídavek 536 mg/m2 už zajistil viditelnou nešpinivost a další výsledky jsou téměř totožné.

Použitím 715 mg/m2 LiCl se může zdát, že je takto upravená textilie špinivější než s použitím 536 mg/m2 LiCl. Je to tím, že v programu ImageJ už téměř nešlo rozeznat místo na skvrně a u skvrny, proto může být vyhodnocení takové.

222,1 223,4

81

Obr. 49 - Graf nešpinivosti v závislosti na množství sušiny LiCl pro BA (plátno)

Bavlněná tkanina s plátnovou vazbou se špiní daleko méně, ve srovnání s polyesterovými tkaninami a zašpinění u vzorků není jednoznačné. První přídavek LiCl napomohl k menšímu špinění, ale rozdíl v dalších přídavcích už nebyl tak viditelný. Při měření elektrického odporu bylo prokázáno, že ke zvýšení vodivosti stačí první

82

3.8 Závislost nešpinivosti na elektrickém odporu

Obr. 50 - Graf závislosti nešpinivosti na měřeném odporu

V grafu je patrný trend, kdy s rostoucí hodnotou nešpinivost klesá naměřený odpor.

y = -2,677ln(x) + 260,15 R² = 0,4189

200 210 220 230 240 250

100 1000 10000 100000 1000000

Nešpinivost

Měřený odpor (MΩ)

Závislost nešpinivosti na elektrickém odporu

83

3.9 Vyhodnocení testovací normy kvantitativní hodnocení antibakteriálního účinku, metoda AATCC Method 147 – An American Standard 1993

Obr. 51 - PES vzorky s bakterií E.C

Obr. 52 - PES vzorky s bakterií S.A

Tabulka 7 - Hodnocení bakterií

Bakteriální kmeny Standard Vzorek

Escherichia coli 0 bez efektu halo zóna čistá, ø 2 mm

Staphylococcus aureus 0 bez efektu halo zóna čistá, ø 3 mm

Tato metoda prokázala, že se látka, kterou je vzorek upraven, uvolňuje do okolí.

Podle velikosti halo zón u obou testovaných bakteriálních kmenů lze materiál hodnotit tak, že má velmi dobrý antibakteriální efekt.

84

3.10 Vyhodnocení testovací normy kvalitativní hodnocení antibakteriálního účinku, metoda AATCC Method 100 – An American Standard 1993

Obr. 53 - Neupravený vzorek PES naočkovaný bakterií E.C

Obr. 54 - Upravený vzorek PES po inhibici bakterií E.C

85

Obr. 55 - Neupravený vzorek PES naočkovaný bakterií S. A.

Obr. 56 - Upravený vzorek PES po inhibici bakterií S. A

86 Tabulka 8- Vyhodnocení bakterií E. Coli a S. A

Bakterie Standard Vzorek

Escherichia coli Kompaktní výsev 2

Staphylococcus aureus 133 2

V tabulce jsou uvedeny počty narostlých bakteriálních kolonií, kompaktní výsev – nepočitatelné množství (u výpočtu bakteriální inhibice vycházíme ze základního ředění inokula)

Tabulka 9 - Inhibiční schopnost bakterií

Bakterie Vzorek

Escherichia coli 99,9% inhibice

Staphylococcus aureus 98,8% inhibice

Ze získaných výsledků vyplývá, že vzorky mají na oba testované bakteriální kmeny velmi dobrou inhibiční schopnost.

3.11 Fotodokumentace vzorků během fotokatalýzy

Obr. 57 - Neupravené a upravené vzorky před UV

87

Obr. 58 - Neupravené a upravené vzorky po UV

Obr. 59 - Neupravené a upravené vzorky po UV + slunce

Při porovnání pouhým okem lze pozorovat zesvětlení u neupravených, ale i upravených vzorků již po osvícení prostřednictvím UV lampy, kde dochází vlivem ozáření k aktivaci povrchů fotokatalytických nanočástic TiO2 a ZnO. Tím se spustí

Při porovnání pouhým okem lze pozorovat zesvětlení u neupravených, ale i upravených vzorků již po osvícení prostřednictvím UV lampy, kde dochází vlivem ozáření k aktivaci povrchů fotokatalytických nanočástic TiO2 a ZnO. Tím se spustí

In document 22 Werkgever enz. 23 van-tot Aard het werk. 26 Reden van beëindiging. 27 Opmerkingen 28 Verwijzingen (datum, werkgever, resultaat) (pagina 95-103)