S rostoucí životní úrovní a vyspělostí v technologickém odvětví vzrůstá i počet používaných látek a materiálů. Mnoho z nich oplývá vlastnostmi, které by nám měly usnadnit život. Často se jedná o retardéry hoření či různé povrchové surfaktanty.

Takovým příkladem jsou povrchově aktivní látky perfluoralkany. Mají řadu negativních vlastností, které narušují rovnováhu ekosystémů tím, že vstupují do potravního řetězce. Mezi nejznámější a nejstabilnější perfluorované látky patří perfluorooktanová kyselina (PFOA) a perfluorooktan sulfonová kyselina (PFOS).

30

Obr. 7 - Struktura PFOA kyseliny [13]

Jedná se o vysoce perzistentní látky, které byly vytvořeny uměle za pomoci lidské činnosti. Tyto hydrofilní, lipofilní (rozpustný v tucích, či mající afinitu k tukům) látky obsahují ve své molekule vazby fluor, vzniklé jako náhrada vazby uhlík-vodík. Mimoto se v jejich molekulární struktuře mohou vyskytovat i jiné atomy.

Vazba uhlík-fluor je jak chemicky, tak biologicky stabilní. Je jednou z nejpevnějších kovalentních vazeb. Ve většině případů PFC odpuzují vodu a často i tuk. S ohledem na jejich vlastnosti se často používají jak v domácnostech, tak i průmyslových odvětvích. Člověk se s nimi tedy poměrně běžně dostane do kontaktu, kdy hrozí nebezpečí při vdechnutí, pozření nebo kožním kontaktu. Jedná se o bezbarvé, nehořlavé látky bez specifické vůně. Patří mezi skleníkové plyny, které jsou regulovány Kyotským protokolem. Právě obsah ve skleníkových plynech způsobuje největší obavy.

Mají vysoký potenciál v případě globálního oteplování a v atmosféře mají životnost tisíce let. Jediné plus je jejich pomalé uvolňování do atmosféry, díky čemuž je samotný přínos ke globálnímu oteplování menší. Kromě obsahu ve skleníkových plynech se s nimi setkáme ve většině běžně používaných věcí, jako jsou ochranné nátěry, laky, impregnace, obaly od potravin (popcorn, pizza) a také se používají u teflonového nádobí k přilnutí vrstvy teflonu k podkladu. Další využití je při průmyslové výrobě hliníku a jeho pochromování. Jsou součástí čisticích prostředků, chladících kapalin, pesticidů a farmaceutického průmyslu. Perfluorované sloučeniny, nejčastěji perfluoroktansulfonát (PFOS), se objevují i u povrchové úpravy koberců, kůží, v pracovních oděvech a čalounění, kde zvyšují odolnost vůči nečistotám, jako je mastnota, voda a špína. Zde je využito jejich oleofobních a hydrofobních vlastností.

Častá aplikace je i u outdoorového oblečení - v nepromokavých bundách, botách, kalhotách, batozích, stanech nebo spacích pytlech. Bez nich by neexistovaly známé

značky jako Gore-tex, Teflon či Scotchgard. [18]

31 Úprava pomocí perfluoralkanů

Při úpravě těmito sloučeninami se na povrchu textilního materiálu vytvoří vrstva, jejíž povrchové napětí je menší než povrchové napětí kapaliny, která se může dostat do kontaktu s materiálem. Povrchy textilií mohou být smáčeny kapalinou jen pokud mají vyšší povrchové napětí než kapaliny. PFC jsou jako jediné sloučeniny schopny snížit povrchovou energii tak, že odpuzují jak polární, tak nepolární kapaliny (vodu a olej).

O snížení napětí rozhoduje chemická konstituce funkčních skupin, délka řetězce a jeho orientace. Perfluoralkany mají při nánosu na textilní substráty perfluorovaný řetězec orientovaný od povrchu pryč, tím se sníží povrchové napětí a zamezí se znečištění textilie.

Obr. 8 - PFC na povrchu textilie

Přípravky se na textilii aplikují fulárem nebo za pomoci vytahovacího způsobu (z vodného prostředí či organických rozpouštědel). Proběhne zasušení při 100 – 130 °C a kondenzace 30 – 60 s při 140 – 170 °C. Vhodnými materiály jsou celulózová vlákna, vlna, polyamid, polyester a jejich směsi.

Dopad na životní prostředí

Ačkoli se jedná o novější sloučeniny, s výrobou začínající v 50. letech 20.

století, vzhledem k masivnímu používání došlo ke kontaminaci životního prostředí.

Přenášejí se vzdušnými masami nebo vodou. Unikají do prostředí při výrobě, spotřebě i následné likvidaci. Kontaminují půdu, vodu i atmosféru.

32

Nedochází k jejich rozkladu, proto zůstávají v přírodě několik set let. PFC mají schopnost dálkového transportu, proto se vyskytují i v oblastech, kde nebyly vyráběny ani využívány. Ekologická organizace objevila stopy těchto látek ve vzorcích sněhu a vody z jezer v těžko přístupných a chráněných oblastech. Např. v Arktidě byly tyto látky přítomny v tělech polárních medvědů. Významná naleziště byla i v zeminách, kalech, sedimentech, podzemních, odpadních a povrchových vodách. Jejich nebezpečí tedy spočívá hlavně v bioakumulačním potenciálu. Právě z důvodu biokumulace jsou přítomny téměř ve všech složkách životního prostředí, dostávají se do zvířecích tkání a tím i do potravního řetězce. [19]

Ohrožení pro člověka

Dopad pro životní prostředí není jediným nebezpečím. PFC látky mají tendenci hromadit se v tělech lidí a živočichů. Pronikají do organismu člověka inhalací, přes kůži nebo konzumací potravin. Pokud se dostanou dovnitř, dochází k adsorpci a přechodu do jater, společně i do tělních tekutin a navážou se na bílkovinovou složku tkání. Postupně se sice uvolňují z těla, ale zase se dostávají do těla zpátky. Jedná se o nekonečný proces vylučování a přijímání. Podle americké agentury pro životní prostředí EPA mohou tyto látky nepříznivě ovlivnit těhotenství u žen, poškodit játra, imunitní systém nebo vést přímo k rakovině. Byly nalezeny v mateřském mléce, krvi

z pupeční šňůry a v krvi novorozených dětí.

První perfluorkarbony vyráběné v 60. letech byly považovány na rozdíl od nynějších za bezpečné, jejich nepříznivé účinky se zkoumají až nyní. Pár příkladů u člověka a

jiných živočichů je uvedeno níže. [20]

- Poškození imunitního systému u dětí, vedoucí k neschopnosti těla vstřebat vakcínu proti tetanu a záškrtu (Grandjean a kol., 2012)

- Zvýšený výskyt rakoviny, spojený se znečištěním PFC (Bonefeld-Jorgensen a kol., 2011)

- Kompromitovaná neplodnost u žen spojená s vysokým obsahem PFC v krvi (Fei a kol., 2009)

- Zvětšená játra u krys, nízká plicní hmotnost a snížená plodnost (USEPA, 2009)

33 Legislativa

2009 byl do přílohy B Stockholmské úmluvy zařazen hlavní produkt degradace polyfluorovaných látek – perfluorooktansulfonová kyselina a její soli. Výroba a distribuce jsou omezeny jen na nezbytné účely. Dalšími navrhovanými látkami do úmluvy jsou perfluoroktanová kyselina a perfluorohexansulfonová kyselina, včetně solí.

20. června 2013 byly PFOA a APFO přidány na seznam látek podléhající svolení kvůli identifikaci jako látky, které vzbuzují mimořádné obavy. Zařazení proběhlo na základě vypracované dokumentace poskytnuté Německem, z níž vyplynulo, že tyto látky splňují nařízení REACH – toxické látky pro reprodukci 1B kategorie a také nařízení REACH – perzistentní, bioakumulativní a toxické.

17. října 2014 předložilo Německo a Norsko návrh pro omezení výroby, uvádění na trh a použití. Byl navržen koncentrační limit 2 ppb pro přítomnost v jiných látkách, směsích a předmětech.

8. září 2015 navrhl výbor RAC dva koncentrační limity. 25 ppb pro PFOA a její soli a 1000 ppb pro látky příbuzné.

Byl předložen také návrh vyjmutí z omezení pro fotografické povlaky na film, papíry, tiskařské desky, implatabilní zdravotní prostředky, látky používané v litografii a výrobě polovodičů, izolované meziprodukty a hasicí přístroje. Vše z hlediska nízkého dopadu na životní prostředí nebo také z problematiky nahrazení jinými látkami. Vše bylo schváleno výborem SEAC 4. prosince 2015. Dalším byl návrh tříletého odložení z hlediska časové neschopnosti nahradit tak rychle škodlivé látky jinými.

12. ledna 2016 následovalo předložení stanovisek Komisi. Závěr přinesl ustanovení o představě nepředstavitelného rizika pro zdraví člověka a pro životní prostředí.

Od 4. července 2020 se nesmí uvádět na trh jako samostatná látka, používat při výrobě a ani uvádět na trh jako složka jiné látky, ve směsi nebo předmětu, v koncentraci rovné 25 ppb PFOA, včetně solí nebo 1000 ppb jedné nebo několika látek příbuzných.

[21]

34 Řešení v rámci textilního průmyslu

Skupina Greenpeace v rámci kampaně Detox už šestým rokem usiluje o omezení používání škodlivých látek PFC v textilním průmyslu. Zařadila tyto látky mezi 11 nejnebezpečnějších, od kterých by měl být očištěn textilní průmysl. Zatím se podařilo detoxikovat 34 oděvních značek, jako je Puma, Adidas, Nike, Mango, Marks&Spencer, které ale nejsou buďto vůbec nebo jsou minimálními prodejci outdoroového oblečení, kde mají PFC největší zastoupení.

Skupina byla vyslyšena největším světovým výrobcem voděodolného textilu, kterým je firma Gore Fabrics, která se zavázala slibem odstranit do roku 2020 perfluorkarbonové sloučeniny z 85 % všech svých výrobků, z dalších speciálních druhů textilií do roku 2023. Gore fabrics chtějí vymyslet membrány šetřící životní prostředí.

V roce 2014 firma Goretex vyřadila nejrizikovější skupinu PFC – PFOA, což nepřišlo dostatečné skupině Greenpeace a vědcům podepsaným pod Madridským prohlášením.

Philipp Meister potvrdil, že značka Adidas bude do 31. prosince 2017 pracovat zcela bez použití PFC, jež používá v rámci výroby obuvi do podešví. Skupina Adidas testovala hlavní alternativy nebo náhrady, které již existují na trhu. Spolu s předními chemickými společnostmi zkoumali látky, které stále zůstávají ve fázi výzkumu a vývoje. Celkově bylo provedeno více než 8400 laboratorních testů a v roce 2015 bylo provedeno 43 testů opotřebení v reálném sportovním prostředí. [31]

V roce 2002 přestala společnost 3M (Minnesota Mining and Manufacturing Company) používat PFC pro svůj hlavní produkt, kterým je Scotchgard. Rozhodla se tak kvůli obavám ohledně uvolňování těchto látek během výroby a pozdějším použití.

Tato společnost byla největším světovým výrobcem PFC.

Na začátku roku 2006 přišel výrobce Teflonu a DuPontu EPA spolu s dalšími sedmi společnostmi s dohodou o snížení emisí PFOA z výrobních závodů a spotřebních výrobků o 95% do roku 2010.

Existují ale už bezpečnější alternativy perfluoralkanových látek, mezi něž patří použití vosků či parafínů (core-pel), dendrimerů (bionic finish eco) nebo silikonů.

Namísto membrán obsahujících PFC je možné použití technologií Sympatex, Paltex nebo Toray, což sice nejsou zcela bezpečné materiály, ale lépe odbouratelné. Značky Fjällräven, Paramo, Pyua, Rotauf a R'ADYS mají kolekce, které už PFC neobsahují vůbec. [22]

35

In document 22 Werkgever enz. 23 van-tot Aard het werk. 26 Reden van beëindiging. 27 Opmerkingen 28 Verwijzingen (datum, werkgever, resultaat) (pagina 63-95)